| Přežili jsme Ardeny - report |
 |
 |
|
No translation yet
22. -24. 1. 2010 Přežili jsme Ardeny
Je pátek 22.1 kolem 19 hodiny a Sgt. Paul dorazil na okraj promrzlého sněhem a závějemi pokrytého Ardenského lesa. Po krátkém rozkoukání a kontroly na mapě se jednalo opravdu o ten úsek, který se má bránit proti německému útoku. Během pár minut zde pobíhalo spoustu vojáků jak amerických tak i britských, ale co bylo důležité hlavně i vojáci s nášivkou drápa, (nejsem tady úplně sám). Po krátké domluvě se seržantem se hrstka vojáků vydala do středu lesa, kde se hned začalo se stavbou zázemí v podobě dvou menších stanů. Přes spoustu sněhu, zmrzlou zem se stavba podařila a začali se nosit zásoby, oblečení, munice, spací pytle a věci na topení. Při zatopení a rozsvícení v jednom ze stanů konečně Sgt. rozpoznal zbytek z rozprášené 513, ano byli to jeho věrní kamarádi z roty F – Dědek, Čenda, Petr, Piškot, Hilmánek , Radek a Aleš (už jen to je část vítězství). Zatím je klid a hodiny ukazují 22.00 hod., proto je čas na teplý čaj a chvilku odpočinku. Kolem je stále živo, ale jen samí spojenci, kteří budují obranu a svá zázemí. Před 24.00 hod. nás obchází poručík z 26. pěší, který bude dočasným velícím pro americké a britské vojáky. Přidělují se prozatímní úkoly a noční hlídky (máme hlídku hned od 24.00 do 01.00), přesné úkoly o obraně se máme dovědět ráno z písemného plánu, protože spojení a vysílačky jsou mimo provoz. Kdo nemá službu, popíjí čaj, vypráví se a někdo se snaží trošku usnout, únava je již vidět na tvářích všech. Ve 02.00 hod. jde naše F na průzkum, podařilo se nám vypátrat dvě menší skupiny němců. Ve 04.00 jsme se z průzkumu vrátili zpět do vytopených stanů, kde měli službu Dědek a Petr. Sobota 23.1 budíček v 7.00 hod., krátká snídaně a konečně teplá káva a cigárko. Potom kontrola oblečení, zbraní, příprava munice a v 9.00 hod. nástup na rozkaz. Je to až neskutečné, ale podařilo se na tak velkém místě seskupit něco kolem 80 vojáků na obranu proti němcům, kterých nevíme kolik je. Je mrazivé ráno -18 stupňů a všichni jsou nastoupeni a čekají na rozkazy a úkoly od svého velícího, který mluví jasně, srozumitelně, ale přesto neví, čím má začít (není čas na dobrou ani špatnou zprávu). Proto dává hned jasné úkoly, jak uznává sám za ta nejlepší. Protože písemná depeše nedorazila, britský letoun sestřelen a pilot snad přežil a je někde sám v lese. Zbytky vojáků, kteří zůstali z rot, čet a družstev od 26YD, 90th ID, Rangers, amerických a britských výsadkářů a Commandos musí nutně udělat okopy a založit kruhovou obranu, protože nemáme žádnou podporu děl ani tanků. Na nás jako na staré veterány z roty F byl přidělen ten ne nejsnadnější úkol, který zněl projít nepozorovaně německým ležením, a najít doufáme, že živého britského pilota a získat pro nás všechny tak důležité písemnosti a mapy o počtu a rozmístění německých sil. V bílých převlecích a pouze se zbraněmi a municí, se nám po dlouhém pochodu v závějích sněhu a malých přestřelkách s menšími skupinami němců podařilo až na jedno naše menší zranění britského pilota prokřehlého, ale živého najít i s písemnostmi a dopravit zpět na naše pozice k velícímu poručíkovi. Mezi touto dobou probíhaly útoky němců ze všech stran, ale vždy byly odraženy a zaskočeny vojáky americké a britské armády z vykopaných a promrzlých okopů. Po doručení písemností a map o umístění německých jednotek se okolo 14.00 hod. vše obrátilo a spojenecká strana začínala mít trochu převahu. Němci měli spoustu mrtvých a raněných, ale stále hodně munice, což se nedalo říct o naší straně. Stále jsme se museli vracet na stávající pozice a od svých mrtvých a raněných kamarádů posbírat zbytek munice na doplnění našich zásobníků aby mohl být proveden konečný protiútok. Do posledního útoku byly z naší strany nasazeny všechny dostupné zbraně a všichni boje schopní vojáci, kteří zbytek němců zatlačili do dříve vybudovaných britských okopů, kde se po dlouhé střelbě a bez nového přísunu střeliva, jak vyčerpaní němečtí vojáci, tak i jejich velitelé dobrovolně vzdali. Po 17.00 hod. se všichni vyčerpaní a nezranění vojáci vrátili na své pozice, kde si již mohli konečně dát jak teplé jídlo, tak teplé pití a oslavit vítězství šťopičkou něčeho ostřejšího které je vždy po boji jako lék. Ve večerních hodinách u našeho F ještě probíhala diskuze o dalších bojových a mírových misí a okolo 23.00 hod. jsme unaveni a vyčerpáni padli a usnuli spokojeným spánkem. 24. 1. budíček v 7.00 hod – slunečno a -11 stupňů Snídaně, teplá káva, čaj a v 9.00 hod. dostává Sgt.Paul rozkaz již z opravené vysílačky o přesunu z tohoto sněhového hrobu na jiné potřebnější místo. Bourání a balení potřebných věcí na další akci a v 11.00 hod. přijíždějí nákladní auta, probíhá nakládka věcí, osob a odjezd do mírové zóny klidu. P. S.: Děkujeme všem mazákům i nováčkům za vzorné plnění zadaných úkolů a vzorné reprezentování 513th a roty F. Rád prožil a sesmolil Dědek
|
